Posuzování úspěšnosti operace nosu

Úspěšnost operace nosu či její nezdar lze hodnotit různými kritérii. Výborně provedená rinoplastika ještě nezaručuje pozitivní odezvu ze strany pacienta.

Plastický chirurg uskutečňující často korektivní operace nosu má svůj osvědčený postup týkající se redukce tkání nosu. To znamená, že každý nos je po operaci charakterizován určitým „rukopisem“ operatéra. A zde potom nejvíce záleží na tom, jak tento rukopis přijme sám operovaný a současně jeho nejbližší okolí. Čili jak subjektivně pacient vnímá tvar nosu při prvním sejmutí sádry, a také zda nejbližší okolí, které neví o uskutečněné operaci, rozpozná změněný tvar nosu neboli změnu identity. Přestože pro subjektivní hodnocení úspěšnosti operace pacientem je nejdůležitější první dojem z nového tvaru nosu po sejmutí sádrové dlahy, je jistě zajímavá i ta skutečnost, že v odstupu několika měsíců dochází k určitému přehodnocení jeho prvního dojmu. Je to dáno tím, že některý operovaný rychle zapomíná na původní nehezký nos, „zvykne“ si na nový a žádá ještě další, obvykle drobné vylepšení. Druhým důvodem může být i to, že po operaci absolutně dokonalý nos někdy změní díky individuální odlišnosti hojení pacienta svůj tvar.

Za účelem objektivnějšího posouzení úspěchu či nezdaru mnou uskutečněných korektivních operací nosu jsem provedl u 289 pacientů podrobný průzkum subjektivního hodnocení výsledku operace pacientem a v odstupu několika měsíců hodnocení výsledku rinoplastiky nezasvěceným okolím (objektivní kritérium), a to za období leden 2004 až červen 2006. Výsledky tohoto hodnocení, které si dovoluji předložit, byly uveřejněny v odborném tisku. Současně jsem hodnotil i změny subjektivního vnímání výsledku operace v závislosti na časovém odstupu od operace a do souboru jsem zařadil i vlastní reoperace.

Hodnocení výsledku rinoplastik uskutečněných za uvedené období znázorňují tabulky 1 a 2. Výborný výsledek představuje maximální spokojenost operovaného,

uspokojivý výsledek nepříliš zdařilou operaci. Objektivním kritériem úspěšnosti operace je její nepoznatelnost nezasvěceným okolím (tab. 3).

V další tabulce, která uvádí počty vlastních reoperací (tab. 4), je třeba si všimnout velmi nízkého zastoupení složitějších následných korekcí nosu (0,7 %), zatímco převážnou část všech reoperací představují dodatečné drobné zákroky na hrotu měkkého nosu, obvykle podmíněné jeho vrozenou asymetrií. Na pravděpodobnou nutnost těchto malých pooperačních korekcí, které provádím v místním znecitlivění a jejichž délka nepřekračuje 10 minut, bývají pacienti upozorněni již před první operací.

Tab. 1 Subjektivní hodnocení výsledku operace pacientem po sejmutí sádry

Tab. 2 Subjektivní hodnocení výsledku operace pacientem v odstupu tří měsíců

Tab. 3 Objektivní hodnocení – nepoznatelnost operace okolím

Tab. 4 Vlastní reoperace

Podle mého názoru lze za úspěšné považovat ty operace, u kterých pozitivní hodnocení podle uvedených kritérií přesahuje 90 %. A to i s přehlédnutím k individuálním odlišnostem pooperačního hojení pacienta, které zákonitě snižuje úspěšnost operace a se kterým je nutno vždy počítat. Pokud by úspěšnost operatéra měla klesnout podle těchto kritérií pod 50 %, měl by plastický chirurg přehodnotit další operování kosmetických vad nosu ve větším rozsahu.

Nepamatuji se za dobu více než třicetiletého operování kosmetických vad nosu – a snad se nemýlím –, že by některý z mých pacientů hodnotil pooperační výsledek jako horší, než byl stav před operací. Vždy by totiž měla být operace, i přes možné dílčí komplikace, posuzována kladně.

Téměř každá pátá rinoplastika, kterou operuji, představuje reoperaci neúspěšně provedeného zákroku na jiném pracovišti. Vzhledem k tomu, že reoperace vyžaduje téměř vždy více než dvojnásobný čas proti primární rinoplastice, je technicky mnohem náročnější a pro naše pracoviště také ekonomicky nevýhodná. Poskytuji totiž velké slevy na tyto reoperace, protože se domnívám, že pacient nenese žádnou vinu za nedobře provedený operační zákrok.

Objektivně však musím říci, že výjimečně může být i můj nos reoperován jiným plastickým chirurgem, stejně jako já někdy koriguji rinoplastiku provedenou velmi dobrým a zkušeným plastickým chirurgem. Opět zde připomínám, že výsledek rinoplastiky kosmetického nosu je ovlivněn mnoha faktory, které nelze vždy předvídat. Nejdůležitější však musí být, aby větší reoperace nosu byly skutečnou výjimkou, nikoli pravidlem.