Vývoj a anatomie ženského prsu

Předložit podrobný výklad o anatomii a vývoji ženského prsu by rozhodně přesahovalo rámec našeho sdělení o kosmetických vadách prsů. Proto jsme se v této kapitole zaměřili pouze na nejzákladnější informace týkající se anatomické struktury prsu a jeho vývoje.

Vývoj prsu

V embryonální době se u člověka (u obou pohlaví) zakládá pruh epitelového ztluštění – mléčná lišta (obr. 1). Ta probíhá od podpaží k tříslům a vytvářejí se v ní základy apokrinních žláz, z nichž se nakonec vyvine mléčná žláza, obvykle jako párový orgán. Vzácně se v průběhu mléčné lišty mohou objevit vývojové rudimenty jako přídatné mléčné žlázy – polymastie – nebo rudimentární bradavky – polythelie, někdy pouze jako pigmentové skvrny. U mužů zůstává základ mléčné žlázy rudimentární, jen výjimečně se může dále vyvíjet a vzniká gynekomastie.

Obr. 1: mléčná lišta

Další vývoj mammy v dětství a během dospívání probíhá tak, že se nejprve nad úroveň kůže zdvihá areola s bradavkou – infantilní mamma, potom prs nabývá pupencovitého tvaru a je nízký – areolomamma a nakonec se vytváří klenutý, i když nízký prs se zřetelnou bradavkou – mamma papilata. V dalším období se prs dospělé ženy vyskytuje v několika antropologických tvarových typech, které se v průběhu života (těhotenství, involuce žlázy ve stáří) postupně střídají.

Anatomie prsu

Prs v plném vývoji zasahuje od 3. do 6. žebra, v horizontální rovině od okraje hrudní kosti do střední čáry podpaží. Záleží však na velikosti prsů, větší mohou přesahovat i přes uvedené hranice. Na vrcholu prsu je dvorec – areola mammae, v jehož středu je mamilla (bradavka), na jejímž vrcholu ústí mlékovody – ductus lactiferi. Bradavka má mazové žlázky, ve dvorci jsou drobné hrbolky, které podmiňují glandulae areolares (Montgomeryi). V areole a v mamile je hladká svalovina, která reaguje na dotykové podráždění smrštěním dvorce a vyzdvižením bradavky (obr. 2).

Obr. 2: anatomie prsu

Mléčná žláza – glandula mammae – horními dvěma třetinami naléhá na velký prsní sval, dolní třetinou potom na povázku břišních svalů. Mléčná žláza má tvar okrouhlý, pouze v zevním horním kvadrantu je uložen její mohutnější výběžek směřující k podpaží.

Mléčná žláza se skládá z 15 – 20 laloků, které se dále větví v lalůčky mléčné žlázy složené ze žlázových alveolů. Z lalůčku vycházející mlékovody, které se spojují vždy z jednoho laloku žlázy ve společný mlékovod. V době laktace se na nich objevují dutiny, kde se hromadí mléko před odchodem z mamily.

Nervy prsu přicházejí z mezižeberních nervů II. – VI. žebra. Pro citlivost centrální části prsu, včetně dvorce a bradavky, je nejdůležitější 4. mezižeberní nerv.

Mízní cévy prsu vytvářejí pleteně pod dvorcem a pod kůží a potom sbírají další sítě ze žlázy a odtékají do hlubokých lymfatických pletení a dále do regionálních uzlin. Udává se, že více než 75 % lymfatické drenáže prsu směřuje do podpažních lymfatických uzlin.