Jaké vyšetření prsů je potřebné před estetickou operací prsů?
Dosud nejsou stanovena jednoznačná celostátní doporučení předoperačních vyšetření prsů před estetickými výkony. Obecně je žádoucí, aby operatér i klientka měli jistotu, že před plánovanou operací nejsou přítomny známky zhoubného nádoru prsu. Existují dvě základní metody, které umožňují posoudit nepřítomnost podezřelých nálezů v prsu – mamografie a ultrazvukové (sonografické) vyšetření. Každá z těchto metod umožňuje posouzení prsů z jiného pohledu, každá přináší jiné informace. Obě metody se vzájemně doplňují, nekonkurují si. Nelze tedy říci, že je jedna lepší či důležitější než druhá. A nejsou ani vzájemně zastupitelné. Liší se však jejich význam u každé ženy podle typu jejích prsů (žlázy) a věku.
- U mladých žen bez pozitivní rodinné anamnézy (= v rodině není výskyt rakoviny prsu ani vaječníků) do 30 let věku bych doporučila provedení předoperačního sonografického vyšetření. Mamografické vyšetření bych doporučila doplnit jen před modelační či redukční operací, kdy je zásah do prsní tkáně rozsáhlejší. Před augmentací jen alternativně dle přání a rozhodnutí klientky (u bezpříznakových žen s negativním sonografickým vyšetřením se v této věkové kategorii mamografie běžně neprovádějí).
- Ve věku mezi 30–40 lety bych doporučila obě vyšetření jednoznačně u žen před modelační či redukční operací. Za vhodné provažuji doplnit mamografii i u žen před augmentací.
- Od 40 let věku doporučuji předoperační vyšetření prsů oběma metodami. Mamografie by neměla být starší než rok, sono vyšetření ne starší než 3 měsíce. Ideálně by mělo být provedeno nejprve mamografické vyšetření na některém ze screeningových center a současně či následně sono vyšetření (na stejném centru či na pracovišti Kliniky Esthé).
Upozornění: objednací doby na mamografická vyšetření mohou být poměrně dlouhé (většinou 1–3 měsíce), počítejte s tím proto při plánování termínu operace.
Jak často mám docházet na preventivní sono kontroly po augmentaci?
Pokud operace proběhla bez komplikací a sama necítíte žádné obtíže, první kontrola po augmentaci je na našem pracovišti doporučována za rok. Při této kontrole na ultrazvukovém přístroji zhodnotím stav implantátu, jeho uložení, celistvost, zhojení jizviček i stav prsní žlázy (tedy to, jak tělo implantát „přijalo“ a zda je vše pořádku i v prsní žláze).
Další kontroly jsou v intervalech 1–2 roky naplánovány individuálně podle ultrazvukového obrazu a Vašich potřeb.
Smyslem opakovaných ultrazvukových vyšetření na našem pracovišti je zhodnocení stavu implantátů a vyloučení jejich praskliny či jiných komplikací, které ani sama nemusíte vnímat. Současně je kontrolováno i zdraví Vaší prsní žlázy a vylučována eventuelní přítomnost podezřelých nálezů, které by svědčily pro možné nádorové onemocnění Vašich prsů.
U žen nad 45 let věku by z hlediska prevence rakoviny prsu mělo být kromě ultrazvukového vyšetření prováděno i vyšetření mamografické (provádí se na screeningových centrech – jejich seznam je na www.mamo.cz).
Upozornění: ruptura (prasknutí) implantátu je většinou klinicky němé (sama ho nepoznáte) a je zjistitelné až při pečlivém vyšetření zkušeným lékařem na kvalitním ultrazvukovém přístroji.
Jaké kontroly jsou potřeba po modelaci prsů či redukční operaci ?
Při bezproblémovém pooperačním průběhu a dobrém zhojení jizev je první sonografická kontrola doporučena za rok od operace.
Ani jedna z těchto operací nemění běžný preventivní postup doporučený pro ženy, které žádnou operaci prsů nepodstoupily. Proto další kontroly u žen po 45. roce věku by měly být prováděny mamograficky ve dvouletých intervalech s alternativním sonografickým dovyšetřením na screeningovém centru dle jeho zvyklostí. To znamená mamografické vyšetření nejdéle za 2 roky od operace se žádankou od gynekologa či praktického lékaře a další dle doporučení screeningového centra.
Další kontrola u žen do 45 let závisí na rozhodnutí klientky a doporučení jejího lékaře. Sono kontroly jednou za 2 roky jsou jistě vhodnou sebepéčí, u žen od 40 let je alternativně možné provádět již i preventivní mamografie 1x za 2 roky ve screeningových centrech.
Co je lepší metodou k vyšetření prsů – mamografie nebo ultrazvuk (sono)?
Obě dvě metody jsou základními vyšetřovacími metodami k posouzení přítomnosti či nepřítomnosti patologických nálezů v prsu. Každá z těchto metod umožňuje posouzení prsů z jiného pohledu, každá přináší jiné informace. Obě metody se vzájemně doplňují, nekonkurují si. Nelze tedy říci, že je jedna lepší či důležitější než druhá. A nejsou ani vzájemně zastupitelné. Liší se však jejich význam u každé ženy podle typu jejích prsů (žlázy) a věku i podle typu provedeného estetického výkonu.
Mamografie je (mimo jiné pro možnost srovnání snímků v čase a objektivní dokumentovatelnost) základní preventivní vyšetřovací metodou k vyhledávání nádorů prsu u žen od 45 let věku, které nemají žádné podezřelé obtíže (obtíže, které by svědčily pro nádorové bujení v prsu).
Jako jediná ze zobrazovacích metod spolehlivě zobrazí drobné usazeninky vápníku (mikrokalcifikace), které mohou být první a jedinou známkou některých typů nádorů prsů. Provádí se v akreditovaných (státem garantovaných a kontrolovaných) screeningových centrech.
Na toto preventivní vyšetření má nárok každá žena po dosažení 45. roku věku v intervalu 2 let. V případě, že lékař při mamografickém vyšetření najde nejednoznačný či podezřelý nález, doplňují se vyšetření další, zpočátku nejčastěji sonografie (ultrazvuk). K sonografickému vyšetření bývá někdy odesílána i žena, která má na mamografických snímcích zhoršenou přehlednost žlázy (většinou u žen, které mají své prsy vyplněné hodně hutnou prsní žlázou, což bývá poměrně často i u žen s prsy malé velikosti). Dále jsou k sonografickému vyšetření odesílány i ženy s hmatným nálezem v prsu bez patologického nálezu na mamografii.
U většiny žen do 40–45 let věku se při preventivním vyšetření (bez podezřelého klinického nálezu) většinou jako první volí sonografie (ultrazvuk) a mamografické vyšetření se doplňuje v případě podezřelého nálezu v sonografickém obraze.
U žen s podezřelým hmatným nálezem se obě metody kombinují dle rozhodnutí vyšetřujícího lékaře (tzv. diagnostické vyšetřování).
Ženy po augmentaci by měly být ultrazvukem (sonograficky) vyšetřovány nejméně 1x 2 roky, a to i v případě, že jsou po 45. roce věku pravidelně sledovány mamograficky. Většinou totiž mívají mamograficky hůře přehledné typy žlázy (hodně žlázy v úzké vrstvě) a ultrazvukové (sono) vyšetření nález upřesní. Současně je ultrazvukové vyšetření nezastupitelné pro posouzení implantátů (vyloučení jejich ruptury).
Dobře provedené (= zkušeným a pečlivým lékařem, na kvalitním přístroji) sonografické vyšetření přináší velmi přesné informace o struktuře prsní žlázy, o přítomnosti drobných ložisek, jejich prokrvení, umožní rozlišit ložiska solidní (složená z měkké tkáně) a cystická (vyplněná tekutinou), zjistit stav podpažních event. jiných lymfatických uzlin. U žen po augmentaci je navíc ideální metodou pro zhodnocení stavu implantátů a vyloučení jejich poškození.
Dá se tedy říci, že dobře provedené sonografické vyšetření je „podrobnější“ než mamografie, může upřesnit mamografické nálezy, ale chybí u něj jakýsi „celkový pohled“ na prsy a srovnatelnost jednotlivých vyšetření v čase. Jeho výhodou je to, že nemá žádné známé závažné vedlejší účinky.
Ani velmi pečlivě provedené sonografické vyšetření však z technických důvodů neodhalí přítomnost mikrokalcifikací (zcela drobných usazenin vápníku v prsní žláze). Sonografie je navíc velmi subjektivní (závislá na zkušenosti a pozornosti vyšetřujícího lékaře, na čase, který může lékař vyšetření věnovat, i na kvalitě přístroje) metoda, která nemá možnost objektivního srovnání v čase, a proto nemůže být uznána jako metoda sreeningová (vyhledávací).
Jsem po augmentaci – mohu na preventivní mamografické vyšetření ? Slyšela jsem, že ne...
Mamografie je od 45 let věku základní vyšetřovací metodou určenou k preventivnímu vyšetření bezpříznakových žen za účelem odhalení zhoubných nádorů prsu, a to i u žen po augmentaci.
I u žen po augmentaci je technicky proveditelná, na moderních digitálních mamografických přístrojích (které jsou dnes povinné ve všech screeningových centrech) s dobrou diagnostickou výtěžností.
Nesetkala jsem se se studií, která by prokázala zvýšené riziko ruptury (praskliny) či jiného typu poškození implantátu v přímé souvislosti s provedenou mamografií.
Obecně však nelze popřít, že komprese prsu v mamografickém přístroji a nutnost manipulace s prsem během vyšetření může v některých případech vést např. k mikrotraumatům okolních tkání a následnému vývoji či zhoršení patologické kapsulace, ve výjimečných případech k možné změně polohy implantátu a zejména při opakovaných vyšetřeních i k jeho event. ruptuře. Z tohoto pohledu je provedení mamografie „rizikové“ především u žen s pokročilým stupněm kapsulce (zatuhnutí a stažení implantátu), velkou tuhostí prsů či výraznými deformitami a hmatnými okraji.
Mamografie není povinnou vyšetřovací metodou, z hlediska preventivního vyšetření prsů k vyloučení přítomnosti karcinomu prsu je však jedinou uznanou screeningovou (preventivní) metodou (důležitý i průkaz mikrokalcifikací).
Z výše uvedeného vyplývá, že odpověď na položenou otázku není jednoduchá a ani jednoznačná. Sama za sebe, jako člověk i jako lékař zabývající se preventivním vyšetřováním prsů, preferuji po dosažení screeningového věku 45 let provádění obou vyšetření vedoucích k vyloučení příznaků nádoru prsu – tedy mamografie i sonografie. Mamografie by měla být prováděna výhradně ve screeningových centrech, kde je zajištěna kvalita provedení po technické i odborné stránce, a to nejlépe s individualizací přístupu (modifikace intervalu mezi vyšetřeními, síly komprese-stlačení prsu, počtu projekcí...) .
Sonografické vyšetření alespoň jednou za dva roky považuji u žen po augmentaci v jakémkoli věku za metodu zcela nezastupitelnou, protože umožňuje zobrazení již primárně celkově hůře mamograficky přehledné žlázy a současně i posouzení stavu implantátů.
Rozhodnutí o účasti v preventivním vyšetřování i o výběru zobrazovací metody je však plně v kompetenci každé ženy.
Proč mám chodit po augmentaci na sonografické vyšetření, když nemám potíže a není mi ještě 40 let?
Smyslem tohoto vyšetření je zhodnocení stavu implantátů a vyloučení jejich praskliny či patologického zapouzdření (kapsulace) i vyloučení patologického nálezu ve Vaší prsní žláze. Pravděpodobnost nádorového onemocnění prsu je u mladých žen velmi nízká, informace o „zdraví prsů“ je však jistě příjemným bonusem. Sonografické vyšetření je v tomto mladém věku tedy zaměřeno spíše na posouzení stavu implantátů. Sama žena většinou prasknutí (rupturu) implantátu nepozná, protože dnes již není spojeno se změnou tvaru prsu a často ani s jinými obtížemi. Pozná ji tak většinou až zkušený lékař při sonografickém vyšetření. Přitom ruptura (prasknutí) implantátu je hlavní indikací (důvodem) k výměně implantátu.
Když mám implantáty, je možné vyšetřit prsy a najít nádor? Limituje augmentace nějak vyšetřování prsů?
Sonograficky je prsní žláza i po augmentaci stejně přehledná jako u žen bez implantátů, protože implantáty jsou uloženy až pod žlázou nebo až pod svalem a nebrání tak v hodnocení všeho, co je před nimi.
Mamografické vyšetření je obtížnější technicky, musí se provádět opatrněji s ohledem na implantáty, s menším stlačením a může tak přinést poněkud méně informací než u žen, které implantáty nemají. Nelze 100% vyloučit event. poškození implantátu či mikrotraumata okolí možným následným rozvojem patologické kapsulace.
Bioptické (event. mikroléčebné metody) – v případě, že se v prsní žláze při preventivních nebo diagnostických vyšetřeních prokáže nejasné nebo podezřelé ložisko či jiná podezřelá změna, je potřebné ji dovyšetřit odběrem vzorku. Tento odběr se provádí ostrou širší jehlou. U žen po augmentaci nelze zaručit, že při odběru nedojde k poškození implantátu. Rozhodnutí o provedení tohoto odběru zejména u drobných nejednoznačných lézí je tak komplikovanější než u žen bez implantátů. Žena sama musí s odběrem souhlasit a být si vědoma toho, že během výkonu může k poškození implantátu dojít (podepisuje informovaný souhlas).
Mikroléčebné metody (odstranění nějakého ložiska jedním nebo opakovanými odběry velkou jehlou) jsou u žen po augmentaci kontraindikovány (nelze je vůbec provádět).
Vyhmatala jsem si zatvrdlinu v prsu – co mám dělat?
V každém případě se nechat vyšetřit!
Pokud jste po augmentaci implantáty, je dobrou volbou vyšetření na SONO pracovišti Kliniky Esthé.
Při ultrazvukovém vyšetření totiž mohu jednoznačně rozhodnout, zda se jedná opravdu o zatuhlinu z implantátu nebo o zatuhlinu vycházející z prsní žlázy.
Po augmentaci je velmi častou příčinou hmatné zatuhliny (rezistence) – a to i nově vzniklé – vyklenutí okraje implantátu. Vyklenutý okraj implantátu je většinou „promáčknutelný“, lze stlačit a po uvolnění dojde k návratu vyklenutí do původní polohy před stlačením. I tento typický nález však doporučuji v případě, že se objevil nově, ověřit sonograficky. Může být totiž nepřímou známkou pokračující kapsulace, mikrotraumatu či event. i praskliny implantátu.
Pokud prokáži závažný nález (rupturu, patologickou kapsulaci...) na implantátu, klientku předávám do péče plastického chirurga k dalšímu řešení.
Ani zatuhlina v prsní žláze nemusí znamenat nádorové onemocnění. Nejčastěji se v prsech nacházejí cysty (dutiny vyplněné tekutinou), tukové útvary (lipomy), hormonální uzly žlázy, nezhoubné měkkotkáňové útvary nazývané fibroadenomy…
Pokud má na ultrazvuku zjištěná změna ve žláze jasné známky benignity (nezhoubnosti), dále se jen sleduje. Pokud se v ultrazvukovém obraze léze (ložisko) jeví nejasné nebo podezřelé, je nutné doplnit některá další vyšetření – mamografie, biopsie (odběr vzorku), magnetická rezonance….
Naše sonografické pracoviště je specializováno na hodnocení stavu implantátů a ověření nepřítomnosti patologického nálezu v prsní žláze. Výše uvedená doplňující diagnostická vyšetření již na našem pracovišti prováděna nejsou. V případě nejasného či podezřelého nálezu v prsní žláze zjištěného při sonografickém vyšetření prsů na našem pracovišti se klientka může objednat do naší mamologické poradny vedené MUDr. Soňou Měšťákovou ke klinickému vyšetření a zprostředkování dovyšetření ve spolupracujícím screeningově – diagnostickém centru nebo se sama se žádankou od gynekologa či praktického lékaře objednat k dovyšetření na jakékoli sreeningově – diagnostické centrum v ČR dle vlastního výběru (ideálně v dobré dojezdové vzdálenosti od místa bydliště či tam, kde byla již v minulosti sledována).
Pokud si vyhmatá bulku (zatuhlinu, rezistenci) žena, která není po augmentaci, je pro ni vzhledem k výše uvedeným důvodům vhodnější již primárně vyšetření ve screeningově-diagnostickém centru. Pokud se rozhodne (např. z důvodů kratší objednací doby) k vyšetření u nás, ráda ji vyšetřím. V případě nevýznamného sonografického nálezu odejde uklidněná, s vědomím, že je zdráva. V případě nejasného či podezřelého sonografického nálezu jí navrhneme výše uvedené možnosti dalšího postupu.
Jaké jsou nejčastější komplikace augmentace (zvětšení prsů) implantáty?
Komplikace augmentací se rozdělují na časné (pooperační) a pozdní. Časné jsou lokální – v operované oblasti – a celkové. K časným lokálním komplikacím patří možné výrazné pooperační hematomy (modřiny) či jiné kolekce tekutiny v okolí implantátu, pooperační záněty, časné jizvení (fibroza, patologická kapsulace – svrášťování) implantátu, ruptura implantátu během operace, změna polohy implantátu těsně pooperačně, komplikace kožní jizvy... K pozdním lokálním patří pokračující patologická kapsulace (stažení, zapouzdření) s celkovou či částečnou deformací jeho tvaru, ruptura implantátu, propouštění implantátu, zánět v okolí implantátu, změna polohy implantátu...
Podrobnější informace o možných komplikacích augmentací můžete získát při konzultačním vyšetření s operatéry.
Operace provedená zkušeným operatérem na prověřeném pracovišti i důsledné dodržování doporučených pooperačních režimových opatření klientkou riziko komplikací (zejména časných) minimalizuje.
Jak časté jsou ruptury (praskliny) implantátů, kolik jste jich již viděla?
Statisticky zhodnotit počet ruptur nemohu, protože není možno odhadout, kolik žen v populaci augmentaci implantáty podstoupilo. Na naše pracoviště k sono kontrolám navíc dochází ženy operované jak na Klinice Esthé (jistě však jen část), tak na pracovištích jiných.
Jistě však mohu říci, že každý rok diagnostikuji asi 20 ruptur (prasklin) implantátů. Častěji se jedná o ruptury implantátů starších (více než 6 let po augmentaci).
Ruptura implantátu je jednoznačnou indikací k výměně implantátu. Přitom klinické známky ruptury většinu nejsou (= žena sama rupturu nepozná!).
Proto doporučuji všem ženám, které dosud nepodstoupily sono vyšetření prsů po augmentaci implantáty, aby s vyšetřením nevyčkávaly a ujistily se o jejich celistvosti a svém zdraví.
Objednat se můžete na tel. č. 222 868 811.
Slyšela jsem, že SONO (ultrazvukové) vyšetření rupturu implantátu nepozná. Lepší je magnetická rezonance...
Ultrazvukový (sonografický) přístroj, ale ani „magnetická rezonance“ sama rupturu (prasklinu) implantátu ani jiné patologické nálezy na implantátu či v prsní žláze nepozná. Stroje vytvoří jen obraz, který musí být správně interpretován („přečten“) zkušeným lékařem (= zkušeným v daném oboru, specializovaným na danou problematiku). Pokud zkušenost chybí, může zůstat ruptura (i jiná patologie) nepoznána i při jinak dokonalé zobrazovací metodě (tedy jak na ultrazvuku, tak na magnetické rezonanci). Správně provedené sonografické vyšetření je dle mého názoru i zkušenosti dostupnější, levnější a z mého osobního pohledu i citlivější metodou pro průkaz ruptury implantátu než magnetická rezonance.
Jaké jsou důvody prasknutí (ruptury) implantátu?
K prasknutí (ruptuře) implantátu může dojít:
- s malou pravděpodobností přímo při operaci (většinou je pak implantát ještě během operace odstraněn a vyměněn)
- při hrubém mechanickém úrazu v prsní krajině (velký tlak, prudký náraz, bodná rána…)
- vlivy vnitřního prostředí organismu („nesnášenlivost“ cizího tělesa, výrazné hormonální změny, změny imunitního systému…)
- při „zestárnutí“ povrchu implantátu a jeho „opotřebení“
- při lokalizovaném zvýšeném tlaku na implantát zejména v případě významného celkového stažení (kapsulace) implantátu či při jeho přehnutí, zalomení či jiné částečné deformaci...
- a jistě i z mnoha dalších příčin…
Jak poznám, že mi implantát praskl?
Rupturu (prasknutí) implantátu většinou klientka sama nepozná.
Silikonový gel, kterým jsou implantáty plněny, je velmi soudržný, takže se po prasknutí obalu implantátu „nevylévá“. Zpočátku většinou jen pomalu proniká do dutiny kolem implanátu ohraničené jizevnatou kapsou, kterou kolem implantátu vytvořilo tělo. Kapsa kopíruje tvar implantátu a proto nedochází ke změně tvaru a většinou ani velikosti či tuhosti prsu. Uniklý gel většinou ani organismus nedráždí, a proto nedochází k zánělivé reakci, bolesti či jiným obtížím. Pokud je prasklina nepoznaná delší dobu a množství uniklého gelu významné (zvláště pokud je implantát zcela desintegrovaný – roztrhaný), mohou začít buňky imunitního systému ženy „uklízet“ silikonový gel do lymfatickýh uzlin, nejčastěji v podpaží. Pokud dojde současně i ke zvětšení těchto uzlin (nemusí být vždy), může si je žena hmatat jako zatuhliny v podpaží. Ve zcela výjimečných případech mohou být usazeniny silikonového gelu hmatné i jako zatvrdliny v prsní žláze (v případě, že při extrémním tlaku na prs dojde k poškození jizevnatého obalu vytvořeného tělem a silikon pronikne mimo tuto jizevnatou fibrózní kapsulu – tzv. extrakapsulární ruptura). Ani ruptury starého data však žádné klinické obtíže působit nemusí. Proto na našem pracovišti doporučujeme všem ženám po augmentaci prsů implantáty pravidelné sonografické sledování nejméně jednou za dva roky.
Dobře provedené (= zkušeným a pečlivým lékařem, na kvalitním přístroji) sonografické vyšetření přináší velmi přesné informace o struktuře prsní žlázy a u žen po augmentaci je navíc ideální metodou pro zhodnocení stavu implantátů a vyloučení jejich poškození.
Ovlivňuje augmentace implantáty možnost kojení?
Nevím, zda k této problematice byly prováděny nějaké studie. Mezi mými klientkami je však poměrně hodně žen, které s implantáty bez problémů kojily. Osobně si myslím, že „spuštění laktace“ u žen bez implantátů i s nimi závisí na hormonálních změnách organismu. Dobře provedená augmentace (i z periareolárního přístupu = řez v linii dvorce) by neměla možnost kojení ovlivnit. Tedy – pokud je Vaše tělo připraveno kojit a Vy nechcete laktaci ukončit, budete kojit s implantáty i bez nich. Ovlivnit Vaše osobní „chtění kojit“ by snad mohly parestezie (nepříjemné pocity, necitlivost či naopak přecitlivělost) bradavek, které jsou nejčastějšími udávanými pooperačními obtížemi u žen po augmentaci.
Je po těhotenství a kojení nutná výměna implantátů?
Jako u každé ženy probáhají i u žen po augmentaci v souvislosti s kojením a těhotenstvím změny tvaru a velkosti prsů. To, jak se tělo i prsy po ukončení kojení změní, není možno předvídat. Obecně je třaba pečovat o kůži prsní krajiny, aby se co nejvíce zamezilo jejímu „vytažení“ při zvětšování prsů – jsou tedy vhodné masáže a kosmetické přípravky k zachování elasticity kůže a pevná podpora prsů podprsenkami s širokými pevnými ramínky již od prvního trimestru.
Hormonální změny v těle mohou vést k projevům patologického jizevnatého opouzdření (kapsulace) implantátů s jejich stažením či místními změnami jejich tvaru (vypoukliny, špičky...). Těmto změnám předejít nelze, ale nejsou příliš časté. Více se s nimi setkávám u žen, které mají implantáty uloženy pod prsní žlázou.
V případě významných estetických změn prsů po ukončení laktace a stabilizaci váhy jsou nejčastějšími možnostmi řešení: kapsulotomie (uvolnění stažení implantátů), vložení nových implantátů stejné či větší velikosti a/nebo modelační operace. Informace o všech možnostech a nejvhodnějším řešení Vašeho problému získáte po objednání na konzultační vyšetření u zkušených operatérů Kliniky Esthé na tel. č. 222 868 811.
Jednoznačnou indikací k výměně implantátu je zjištění, že došlo k jeho ruptuře. Doporučuji proto každé ženě po augmentaci implantáty po ukončení latace či nejdéle 2 roky po porodu absolvovat kontrolní sonografické vyšetření prsů, a to i v případě, že nemá žádné obtíže s prsy (ruptura implantátu se obtížemi neprojeví vůbec nebo až v pokročilém stavu).
Jak dlouho se již zabýváte vyšetřováním prsů (mammární diagnostikou)?
Diagnostické vyšetřování prsní žlázy mamograficky a sonograficky provádím od r. 1998. Na mém domovském pracovišti současně probíhal i tzv. „šedý screening“ (tedy preventivní vyšetřovní žen bez příznaků možného zhoubného onemocnění prsů) ještě před oficiálním zahájením screeningového celostátního programu. Od roku 2003 pracuji jako člen mama týmu v akreditovaném screeningově diagnostickém centru, provádím mamografická, ultrazvuková i bioptická (odběr vzorků) vyšetření prsů. Od r. 2012 se navíc specializuji na vyšetření žen po estetických výkonech se zaměřením na hodnocení stavu implantátů a možných komplikací augmentace implantáty.